To už je docela silné kafe! ČSLH (Český svaz ledního hokeje) se vydává zcela proti proudu logice a prakticky i sám proti sobě. Není to totiž už jen vláda v čele s premiérem a ministrem zdravotnictví České republiky, kdo nepochopitelně na neurčeně hodně dlouhou dobu paralyzoval výchovu českých sportovců.
Portál iSport.cz přinesl informaci, že svaz podepsaný Tomášem Králem (prezident svazu), Josefem Řezníčkem (ředitel juniorské ligy akademií) a Pavlem Setikovským (ředitel extraligy dorostu) odeslal klubům dopis, ve kterém striktně zakazují jakoukoliv tréninkovou aktivitu všem mládežnickým či neprofesionálním kategoriím. Tedy alespoň tu na ledě.
Ano, je pravda, že tyto trestuhodné činy už dávno vymysleli naši vládní zmocněnci. Jenomže všichni tak nějak vědí, že bez tréninku žádný mladý hráč hokejový svět nedobyde. Proto se tu a tam pokusí někdo dostat na led tak říkajíc “na černo”, aby alespoň částečně eliminoval narůstající ztrátu.
Dobře, chápeme, nemá se to dělat! Ale to ani lhát a krást. Přesto to naši papaláši už dlouhá léta dělají. Co víc, chlubí se tím doslova v přímém přenosu.
Tomáš Král se nechal slyšet, že mezi ČSLH, NSA (Národní sportovní agentura) a ministrem zdravotnictví jsou otevřená nějaká ta jednání, že by se mohli mladí kluci vrátit do tréninku oficiální cestou. Stejně tak ale přiznal, že vzhledem k současné epidemiologické situaci není tahle varianta výhledově reálná. Zatím tady stále zůstává v platnosti, že plnohodnotně trénovat a hrát mohou jen profesionální sportovci.
Ti hladovější v těchto těžkých časech využívají pro tyto účely mimořádně příznivého počasí. Ať už atakují zamrzlé rybníky, nebo tvoří svým ratolestem ledová kluziště na zahradách v okolí svých domovů.
Český mládežnický (nejen) hokej je zkrátka v mimořádně zoufalé situaci. Ti úplně nejmenší, kteří musí pravidelně dokonale pilovat první krůčky na ledě, jsou mimo tuhle možnost už téměř celý rok! Další věkové kategorie se od vyhlášení pandemie sklouzli na zimáku jen párkrát, než jim vláda znovu zavřela dveře.
Poctivější trenéři se snaží udržovat kontakt se svými svěřenci alespoň na dálku a rozdávají soukromé tréninkové lekce, aby jim kluci před počítačemi a televizemi zcela nezakrněli. I tak jich má velký počet reálné obavy, že se jim už mnoho z nich na led po otevření stadionů nevrátí.
Česká (nejen) hokejová společnost zoufale křičí o pomoc. Přísná nařízení ničí naše potenciální talenty a vytváří manko, které už se nemusí podařit smazat. Následky mohou trvat léta! To netvrdí jen rodiče, ale i odborníci.
Apel svazu na striktní dodržování zákazů jsou skoro nepochopitelná. Na jednu stranu lze chápat, že chtějí mít při vyjednávání na vládě dobrou výchozí pozici, kterou jim kluby mohou svými přešlapy narušit.
Jenomže ČSLH není orgán, který má za úkol kontrolovat a trestat kluby za to, že chtějí, aby ze svých talentů měly jednou schopné hokejisty. Spíš to navenek vypadá jako lezení do zadku někomu, koho svaz prakticky vůbec nezajímá.
Kráčí sami proti sobě a svým zájmům. Místo protestu poslušně kývnou na sebevraždu, čímž ještě více přidrží pod vodou tonoucí se kluby. Na jednu stranu nedávno vedou diskuze, jak dostat český hokej zase nahoru a teď zatáhnou ruční brzdu.
Český hokej se v pandemické situaci řítí střemhlav z útesu. Že jim nepodají ruku vládní zmocněnci, to jsme čekali. Ale že to neudělá ani samotný svaz, to jsme opravdu nečekali.
(Úvodní foto: Karel Švec / Český hokej)
