Kvalitní kondice, která se pěstuje už v letní přípravě, citlivě poskládaný kádr, pořádná porce touhy, trochu štěstí a hlavně skvělá parta v kabině. Tohle je jen několik faktorů, které se musí sejít, aby mohl jakýkoliv sportovní kolektiv pomýšlet na velký týmový úspěch. Když z této velké skládačky vypadne jen jeden faktor, zůstane velkolepý triumf pouze nesplněným přáním.
Své o tom už jistě vědí i v Hradci Králové. Do prvního odstavce tohoto článku jsem neuvedl ještě jeden z důležitých faktorů. Dobrý trenér, který stojí za hráči a oni stojí za nim. Ať se děje, co se děje!
Kvalitního trenéra identifikuje spousta maličkostí. Nejen, že dokáže své svěřence trénovat, vštípit jim jedinečnou taktiku ušitou soupeři na míru, ale taky stmelovat kolektiv. Být svým způsobem navíc skvělým psychologem. Důvěra mezi hráčem a trenérem je pak v konečném součtu možná daleko důležitějším stavebním kamenem, než papírové předpoklady na soupisce daného kádru.
Před čtvrtým zápasem postavil hlavní kouč Mountfieldu Vladimír Růžička mimo sestavu Radka Smolěňáka. Asi nejpevnější lidskou věž na brankovišti soupeře, kterou měl Hradec na soupisce k dispozici. Chvíli se spekulovalo o zranění, ovšem i lehce zasvěceni do jádra této série mohli lehce odhadnout, že jde spíš o osobní záležitosti.
Hradec ve čtvrtém utkání ve čtvrtfinále s Libercem opět neuspěl, což jim zajistilo v této sezóně konečnou čáru přes rozpočet.
Po utkání byli pochopitelně novináři tradičně zvídaví. Proč tedy nakonec Radek Smoleňák nehrál? „Potřebovali jsme oživit sestavu”, zaznělo z úst Vladimíra Růžičky na O2 TV Sport, prakticky bezprostředně po prohraném zápase. Později pro iSport dodal: „Určitě šlo jen o výkonnostní důvod, nic jiného ať v tom nikdo nehledá.“
Stejnou otázku od médií vyfasoval samozřejmě taky hradecký kapitán. Narozdíl od hlavního kouče už byl ale daleko otevřenější a konkrétnější: „Nevěřil mi dlouhodobě, dával mi to jasně najevo. Věřil jiným hráčům, což je jeho právo,” a pokračoval: „Rád bych hrál, rád bych klukům pomohl, ale zodpovědní za sestavu jsou trenéři,” svěřil se Smoleňák pro iSport.cz.
Čtyřiačtyřicetiletému útočníkovi musíme za jednu věc zatleskat. Nesnažil se otázkám tohoto problému vyhnout, šel s kůží na trh, čímž vlastně utnul veškeré možné spekulace veřejnosti. Na jednu stranu se říká: Co se stane v kabině, to tam má taky zůstat.
Svým způsobem se to dá ale pochopit. Jak Smoleňák přiznal, tyhle trable se mezi ním a trenérem táhnou už nějaký čas. Vyřešit je sice nejde přes média, ale zamést tento problém pod koberec a od další sezóny se tvářit, že se nic nestalo by taky nedávalo smysl.
Už vůbec ne, když se rozladěný borec s reprezentačními zkušenostmi vyjádří, že si nedokáže další spolupráci představit: „Upřímně si to představit nedovedu. Víc bych se k tomu ale vážně nechtěl vyjadřovat”, zakončil debatu na tohle téma.
Ano, pravda, asi šlo tento konflikt řešit interně v kancelářích vedení klubu, mimo mediální prostor. Ale když už se o něčem mluví docela přesvědčivě na veřejnosti, není třeba se schovávat.
Navíc je konec sezóny, takže tím Smoleňák rozjetý ročník nijak nenaboural. Tyhle záležitosi se totiž většinou nevyřeší za den, či dva. Když jdou pak zápasy rychle po sobě, je těžké tyto problémy řešit, navíc ještě s kvalitní mediální podporou.
Zastávat se jedné či druhé strany asi nemá v tuto chvíli smysl. Kde je problém a odkud pramení, vědí nejspíš jen oni dva. Ačkoliv mezi fanoušky spíš logicky vede na body oblíbenosti hradecký kapitán, který patří k hlavním pilířům útoku Mountfieldu už čtyři sezóny. Navíc má ještě na další rok podepsanou smlouvu.
Evidentně ale v příští sezóně bude moct v hradeckém týmu pokračovat jen jeden z nich. Samozřejmě nemusí, mohou zůstat oba, ale to by jen odložilo nevyhnutelné. Špatně fungující atmosféru v kabině přece nechce žádný tým, který má vysoké ambice. Protože takový potom nemůže nikdy vyhrát. Tak to prostě funguje, to není žádná alchymie.
Nutno přiznat, že Vladimír Růžička je velmi specifický trenér. Že si s ním nesedne úplně každý, to mě vlastně ani tak nepřekvapuje. Kvality mu ale upřít nejde. V minulosti několikrát ukázal, že stmelit partu dokáže.
Nebudu počítat závěrečné období na Slavií nebo v Chomutově. Tam kluby dostihly hlavně ekonomické problémy. To už trenér ze střídačky neuhasí.
Po dlouhé době měl k dispozici tým, který svou kvalitou na velký úspěch určitě má. Za mě se však hokej v Hradci dělá špatně už od vrchu. Kontroverzní přístup nejvyššího vedení v minulosti je toho důkazem.
Když se do této směsi přimíchají osobní spory, je čtvrtfinálové vyřazení ve čtyřech zápasech nakonec pochopitelný výsledek.
(Foto: Stanislav Souček / Mountfield HK)
